Metodika rozvoje hudebního sluchu dětí.

Stránky jsou v průběžné výstavbě

7. Rychlý návod ke zvládnutí metody tónové jistoty.

10. Rychlý návod - Metoda tónové jistoty.

1. Základem metody je tělová stupnice, kterou děti naučíme  
zpíváním  čísel  
tónů  a  předcvičováním
.
 
Písnička pro začátek:

Nohy, boky, první, druhý, to jsou tóny vedle těla,
břicho, hrudník, třetí, čtvrtý, to jsou tóny na tě-le,
brada, čelo, pátý, šestý, to jsou tóny na hla-,
tančím,mávám,sedmý,osmý,to jsoutónynad hla-vou.

 
Tělová stupnice.A4 po dvou.jpg
2. Vedeme děti k soutěžení v dovednosti zaujímat rukama polohy zpívaných adres tónů. Cvičení provádíme několikrát denně jako součást protahovacích chvilek. Samostatnost se dostavuje při činnosti se zavřenýma očima, která navíc umožňuje podle tělesných  reakcí  provádět  průběžnou diagnostiku každého jednotlivce.
V  této fázi  dochází  k vnitřnímu  prožívání  pocitů výšky  a jejich změn.
 
3. Seznámíme děti s cyklickým pořadím tónů, které budeme procvičovat. Příklad sousedské procházky (hodný ráček): 123,234,345,432,321.
Ve známém pořadí čísla tónů předzpíváváme rychlostí, při které se děti stačí orientovat. To jim umožňuje procházet těmito fázemi:
  • reagují se zpožděním, teprve si zvykají na cyklické pořadí tónů,
  • děti reagují současně se zpěvem - už chápou zavedený systém pořadí,
  • předbíhají (napovídají) – necháme je pohybem předjímat polohu dalšího tónu.
 
Hra Bludiště: Pohybujeme rukama potmě (zavřené oči) ve známém bludišti (pravidelná procházka). Řídíme se pouze sluchem (číslo adresy + výška tónu). Touto činností dochází k vytváření podmíněného reflexu závislosti výšky ruky na výšce tónů. Jistota souladu je zaručena plánem a doprovázena vnitřním prožitkem výšky tónů.
 
4. Po dohodě s dětmi pořadí tónů přestane být závazné (zůstává podmínka sousedních tónů). Jsme v neznámém bludišti (zlobivý ráček), děti mohou reagovat pouze se zpožděním. Pokud postupují správně, nahrazujeme adresné tóny pěveckými slabikami. Zařazujeme jednoduché písničky, které děti při procvičování poznávají. Při činnosti se zavřenýma očima můžeme opět  diagnostikovat  pokroky dětí.
 
5. Jednotlivě vybízíme děti k tiché nápodobě tónů. Každý výkon pochválíme, abychom dodali dětem chuť k dalším pokusům.
 U dětí s nejistým tónem sledujeme gesta jejich rukou, která bývají podobně rozpačitá. Takové děti potřebují více času k poslouchání tónů při pohybu. Souběžně kolektivně procvičujeme hlasovou techniku.
 
6.Začínáme využívat zrak.K tónům, které si děti dokážou představit a zazpívat, používáme symboly a zpíváme podle nich. Činnost plynule přechází k procvičování vokální intonace.
 
7. Zkušený učitel-zpěvák nepotřebuje k  uplatnění metody žádnou pomůcku.
Pro ulehčení výuky však pomůcky  k dispozici jsou (Intonační pachole, sluchový trenér EDU1, EDU2, kartičky pro děti).  
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one