Metodika rozvoje hudebního sluchu dětí.

Stránky jsou v průběžné výstavbě                            Akreditovaný seminář 
Rozvoj hudebního sluchu metodou TPR
Pravopisná omluva: Mějte prosím strpení s předložkami a spojkami                                    2.10.2018 v Liberci www: http://www.cvlk.cz.                                          na konci řádků. Editor nedodržuje formátování textu. Děkuji.
 

7. Metoda pohybové nápodoby.

7.1  Obecně o procvičování sluchu pro pohyb tónů.  

Požadavek  posuzování  směru pohybu melodie je ve škole pro všechny žáky novinkou. Platí to také pro děti, kterým rodiče v dětství zpívali a proto již mají rozvinutou citlivost na výšku tónů. Děti ochuzené o tuto zkušenost sice mají jistou nevýhodu, ale společným procvičováním je možné dosáhnout dobrých výsledků u všech dětí.

Formálně je k procvičování sluchu nutné dosáhnout soustředění dětí
na poslech tónů. Proto po každém vysvětlení nového úkolu vyzveme děti k vnímání při zavřených očích. Tím omezíme rušivé zrakové informace, které jinak odvádějí dětskou pozornost. Pocit vzájemnosti je pro tuto chvíli oslaben, dítě je více "samo", odkázáno pouze na sluchový vjem.

Obsahově musíme dopřát dětem dostatek tónových adresných podnětů, na které mohou tělesně reagovat. Tato činnost vyžaduje rozdělení pozornosti a proto k ní přistupujeme  s velkou trpělivostí.

Činnost můžeme nazvat "melodickou hrou na tělo". Použijeme k tomu tělovou stupnici, popsanou v oddíle 6.
7.2  Praktický postup.

Aktivita je střídavě rozdělena mezi učitele a žáky.

Procvičování začneme procházkami po tónech uspořádaných
v pravidelných skupinách, které si děti dovedou zpamatovat. Příklad
pro použití sousedních tónů:

Malá račí procházka: 123,234,345,543,432,321.
Velká račí procházka: 123,234,345,456,567,678,876,765,654,543,432,321.

 
Při tomto průběhu je procvičována schopnost vnímat změny výšky tónů a směru pohybu melodie.V klidném tempu zpíváme skupiny čísel tak, aby se děti stačily připravit na budoucí polohy a pohybem rukou kopírovaly melodii. Můžeme použít také zpěv slabik (bim – nahoru, bum – dolů).

Důležité je objasnit dětem pořadí kroků při procházce (dva kroky jedním směrem, jeden opačně). To jim umožní provádět pohyby rukou mechanicky a s vědomím výškového umístění příštího tónu.

Této okolnosti využijeme pro zvýšení aktivity dětí. Vyzveme je, aby se snažily zaujmout polohu dalšího tónu dříve, než zazní. Tím jim zprostředkujeme pocit, že ony ovládají znění tónů, ony hrají melodii. Činnost zatahuje děti do děje a hodně je baví (hra na honěnou).


Připomeňme si, že ve zpívaném čísle tónu jsou uloženy dvě podstatné informace: adresa tónu ve stupnici a zvuková frekvence tónu. Výsledkem současného zpracovávání obou informací je nejen zaujímání poloh rukama podle číselných adres, ale také souběžné vytváření výškově vnímaného sledu paměťových stop tónů ve sluchové oblasti mozku.

Momentem zvláštní důležitosti je hmatový dotyk s výškovým bodem
na vlastním těle. Teprve při skutečném dotykovém vjemu se výškové umístění tónu stane konkrétní zkušeností. V tomto okamžiku je výška tónu prožita a potvrzena tělesnou reakcí, je posílen sluchový počitek. Informace je tímto modelováním po dostatečném počtu opakování -
ve spolupráci obou mozkových hemisfér - ověřena, uvěřena a uložena. Platí zde: co je UCHOPENO, bývá POCHOPENO. Vnímání výšky tónů je tak postupně uváděno do souladu s jejich fyzikální vlastností, tedy
s kmitočtem.

 
7.3  Rozšiřování poslechových dovedností.

Podobným způsobem vytvoříme procházky s použitím malého skoku (tercie):


brouk Pytlík (seskakování): 1231, 2342, 3453, 2342,1231.

luční koník (vyskakování): 1321, 2432, 3543, 2432, 1321.

Při nácviku pohybových etud můžeme dětem zpočátku  pomáhat pokyny - nahoru, dolů, přeskoč, seskoč... Postupně přecházíme na číselné adresy.
 
Procházky procvičujeme až do úrovně, při které nám děti dokáží správně pohybem napovídat pořadí tónů.


Touto činností dochází k vytváření podmíněného reflexu závislosti výšky ruky na výšce tónů. Můžeme ho také nazvat pohybovou asociací tónů.

7.4 Zvyšování nároků a diagnostika.

Po dosažení pokroku v mechanických procházkách můžeme přikročit
k další úrovni sluchového tréninku.

Dětem oznámíme, že pořadí tónů bude náhodné a nebudou mít vždycky  výškovou adresu. Hra se jmenuje Bludiště.

Mezi zpěv skupiny čísel zařadíme občas pouze neadresnou slabiku a sledujeme reakce dětí. Jestliže správně určují pohyb melodie, můžeme pěvecké slabiky přidávat a čísla zpívat jen u prvního tónu skupiny. Děti reagují se zavřenýma očima a proto můžeme přesně diagnostikovat rozvoj schopností jednotlivců.

Podle potřeby se vracíme k procvičování mechanických etud. Pro děti, které se špatně orientují, můžeme použít sluchový trenažer  EDU1 nebo EDU2. 

Kopírování pohybu melodie rukou je nová dovednost, založená na pochopení vstupní sluchové informace.


 
7.5  Motivace dětí

Při praktickém provádění sluchového tréninku vycházíme z předpokladu, že výška tónů nepředstavuje pro děti nic specificky zajímavého a proto veškerá činnost musí být překryta herními tématy. Děti mohou držet v ruce hračku a při manipulaci prožívat nějaký příběh.
  • Vozíme figurku  výtahem, doručujeme dopisy do schránek, stoupáme vrtulníkem, rukama se chytáme pevných bodů na lezecké stěně.....
  • Zpíváme v číslech nebo tónech jednoduché písničky, které děti rozpoznávají.
  • Necháme některé dítě hrát rukama libovolnou řadu poloh a zpíváme podle nich. Děti se přidávají k našemu hlasu, pak zkoušíme vyměnit úlohy.
  • Zkoušíme hru na honěnou - děti se snaží být v další plánované poloze před zazněním tónu.
   
 
7.6 Intonační pachole.

K procvičování pohybové nápodoby tónů je k dispozici audiovizuální pomůcka. Slouží k hlasové podpoře učitele a výškové orientaci dětí.
Pachole zepředu.jpg
Pachole zezadu.jpg

Popis:

Konstrukce počítá s držením v pravé ruce. Na předním panelu je vyobrazena postava se svítícími diodami, které signalizují umístění jednotlivých tónů na těle. V zadní části je držák s ovládacími tlačitky. Na klávesy hrajeme palcem pravé ruky. Pro lepší hmatovou orientaci jsou tóny kvintakordu osazeny vyššími tlačítky. S boku madla je osazeno mžikové nápovědní tlačítko, které propojuje světelný a zvukový obvod a ovládá se sevřením prstů. Hlavní  přesuvné spínače pro zvuk a světlo jsou umístěny v blízkosti palce, ovládání hlasitosti je na pravém boku. Napájení 3xAAA, 1,5 V. Obvody je nutné po použití vypínat, aby nedošlo k vybíjení baterií klidovým proudem. Výška  pomůcky je cca 30 cm, hmotnost cca  27 dkg.
 
Použití v metodě pohybové nápodoby tónů:
 
I. část – OTEVŘENÉ OČI: seznámení  s tělovou stupnicí a cyklickým průběhem procházek.

Malá sousedská procházka (hodný ráček): 123,234,345,432,321.
Brouk Pytlík (seskakování): 1231,2342,3453,2342,1231.
Kobylka (vyskakování): 1321,2432,3543,2432,1321.
Procházky náhodně střídáme a děti se učí je rozeznávat. Zpočátku používáme zvukový i světelný signál. V dalším průběhu procvičování světelný signál vypínáme, abychom nebránili vytváření vnitřní sluchové jistoty spojené s pohybem rukou. V závěru této části umí děti reagovat  rukama na zpívané tóny se zavřenýma očima. Když jsme si tím jistí, činnost plynule přechází do II. části.
 
II. část – ZAVÍRÁME OČI:  sluchový trénink.

Pomůcku používáme pro podporu svého hlasu u zpěvu čísel tónů při cyklických procházkách. Vnímání dětí by mělo probíhat se  zavřenýma očíma takovou rychlostí, aby mohly v klidu reagovat. Nápovědu jim poskytujeme hlasem (nohy, boky,břicho, hrudník, brada, čelo, tančím, mávám). Reakce dětí prochází těmito fázemi:
 
1. Pohybují rukou se zpožděním za slyšeným tónem ..reakce
2. Pohybují rukou současně se změnou tónu    ..........soulad

3. Předbíhají rukou změnu tónu       .................... předjímání-
      děti  baví, když nám  pohybem mohou napovídat příští tón. Pozor na přílišný spěch!
Musíme zajistit, aby určitou dobu byly tón i ruka ve správné poloze. Pak teprve dáme znamení pro pohyb ruky v plánovaném směru a zahrajeme další tón.

 
Polohové hádanky: Máme zapnutý pouze zvuk. Po uvedení dětí do tóniny zadáme sousední tón, počkáme na reakci dětí a pak připojíme nápovědním tlačítkem na rukojeti světelný signál. Činnost probíhá na čtyři doby: zavři oči, poslouchej tón, reaguj rukou, podívej se.

Upozornění: Pokud se odpovědi na hádanky nedaří, musíme pokračovat v cyklických procházkách až do vytvoření reflexního oblouku:
                            VÝŠKA TÓNU = POLOHA RUKY.
 
Pro děti, které potřebují poslouchat zvlášť intenzivně, můžeme obstarat interaktivní sluchový trenažér EDU1 nebo EDU2 v provedení obrázek nebo penál.
 
III. část–OTEVŘENÉ OČI -  nápodoba tónů, zpěv podle světelných  signálů.
 
                                                
7.7  Závěr
 
Modelování tónů metodou pohybové nápodoby vede děti k pocitu, že samy svou činností umísťují tóny do správné polohy. Pokud je jejich orientace přesná, dovedou plánované tóny naznačit  s předstihem. Bylo by vhodné zjistit  výzkumem  nakolik jejich pohybová jistota přispívá k rychlejší fixaci pocitu výšky ve sluchové paměti. Dá se předpokládat, že tímto adresným vnímáním tónů lze alespoň částečně vyrovnat deficit sluchových podnětů z raného dětství. Jako přidanou hodnotu můžeme označit stav vědomé orientace mezi tóny, který nám později pomůže v intonačním výcviku.
P
o dostatečném procvičení a  upevnění reflexních reakcí na samotnou výšku tónů, můžeme přijmout závěr, že dítě má vytvořené počitky tónů, potřebné pro vnímání hudby. Jinými slovy - dítě tónům rozumí na úrovni znakové řeči.
Tento poznatek nám pomáhá v dalším postupu: Pokud u dětí slyšíme při zpěvu nedokonalou nápodobu tónů, víme s dostatečnou jistotou, že příčina není ve špatné sluchové analýze. Proto se můžeme zaměřit na druhou oblast problému nezpěvnosti - správnou funkci hrdla. Cesta k použití hlasu jako zdroje tónů je popsána v části 4.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one