Metodika rozvoje hudebního sluchu dětí.

Stránky jsou v průběžné výstavbě

2. Naše krátká historie vývoje didaktických pomůcek

Při práci s dětmi jsem záhy zjistil, že se nevyznají v tónech, neumí rozpoznat jejich výšku. Aby měly děti možnost na tóny si sáhnout, vyrobil jsem pro ně jednotónovou ladičku Julku. Souprava 26  ks  ladiček  tvoří  sestavu   Hrajeme si s tóny (r.2012).

pro Cantus-Hrajeme si s tóny.JPG
5.Pulka.JPG
Dále bylo zřejmé, že děti potřebují ukázat jak jsou tóny seřazené. Proto přišla na řadu svislá harmonika Pulka (r.2013).
Harmoniky se dostaly do rukou dětem, které na ně chtěly hrát. Jejich prstíky však byly z mačkání měchu brzy unavené. Proto se zrodila elektrická varianta Dulka (r.2014).
Dulky ve velkém.JPG
Lída ve školce.png
Mojí snahou bylo podporovat  pocit výšky  tónů také jejich prostorovou orientací. V dětských rukou je ovšem trvale svislé držení nástroje těžko dosažitelné.
Proto vznikla pevná podoba kláves s výraznou převahou svislého rozměru - domek Toník (r.2015).
Při hře  musely zejména malé děti využít na dosažení všech kláves celého svislého pohybu své ruky.
To vedlo k vytvoření návrhu tělové stupnice (r.2016).
Tělová stupnice bar..jpg
Intonační pachole PVZ 36 833.jpg
Vytvořením hudební abecedy na lidském těle byla odstraněna jedna nevýhoda stávající metody vizualizace pohybem ruky- nepřesná adresnost tónů. Druhou nevýhodou je odlišný charakter sluchové a zrakové informace. Zatímco zvuk má podobu ohraničeného signálu, informace pro zrak předávaná rukou má blíže ke  spojitému  průběhu  a  počítá  s dětskou představivostí. Tento nesoulad  byl  odstraněn  použitím modelu se světelným signálem.  Jednotlivé  stupně  byly  opatřeny  svítícími diodami, napájenými jednoručním zvukovým zdrojem tónů jednočárkované stupnice. Tím vznikla první audiovizuální pomůcka Intonační pachole (r.2016).
Při procvičování jsem byl dlouho veden následující představou: Souběžný vznik, trvání a zánik světelné i zvukové informace,  provázený reflexním pohybem, je způsob, který   ve výsledku posiluje vzájemné sympatie obou vnímajících smyslů a přispívá k intenzivnějšímu formování zvukové stopy ve sluchové paměti. Ukazuje se však, že taková komplexní představa je dětem, vzhledem k odlišné úrovni jejich kognitivního vývoje, ještě nepřístupná....
 
Tpr s figurou.jpg
Ke vzniku podmíněných reflexů na výšku tónů je nezbytný tělesný pohyb. Zkoušeli jsme například chůzi po šikmém hrajícím chodníčku.
žirafa na rampě.jpg
intonační schody ve zkušebně-malé.jpg
Dalším pokusem bylo používání intonačních schodů se světelnou signalizací.
Aby nebylo sledování tónů nudné, vytvořili jsme vizualizační obrázky různého druhu:
 
Souhrn vizualizací.png
Duha s klávesami.jpg
Při hledání cesty k rozvoji sluchu dětí pro výšku tónů existuje jeden základní problém: Jak sladit potřebu individuálního rozvoje sluchu v  třídě plné dětí.
Jednou z možností je využití metody „pozdržené vizualizace“. Všem dětem nejprve zahrajeme tón jako otázku a teprve  se zpožděním 1-2 sec. se objeví světelný signál. Každé dítě si pro sebe tipuje a opravuje správný výsledek. Takto kombinovaný trénink umožňuje svižnou, hravou činnost velké intenzity,  odlehčenou od pocitu zodpovědnosti,  který  obecně omezuje schopnost vnímání. 


 
Jako zdroje tónů pro vizualizaci je možné využít také klávesové nástroje, propojené snímačem s vizualizační pomůckou. Ke snímání polohy kláves může být použito mechanického snímače.
Snímač s mag.kontakty.jpg
MIDI detekce kláves.jpg
Jinou možností je detekce polohy kláves pomocí rozhraní MIDI.





Další zkoušené pomůcky:

 
svítící osnova-pomůcka.jpg
INTONAČNÍ schody-pomůcka.jpg
ušaté torpedo.jpg
Vilík157.jpg
předběhni.jpg
Samostatnou kapitolou je učení pomocí programovaných pomůcek. K dispozici jsou audiovizuální interaktivní klávesy EDU1, například v obrázkovém provedení  " Předběhni tu písničku" (r.2017).
 

 
Poslední ukázkou je pomůcka EDU3, znázorňující tělovou stupnici na postavě žáka vysokého 90 cm. Jednotlivé body stupnice obsahují tónové tlačítko, světelnou signalizaci a samostatný reproduktor. Dále je připojena procesorová jednotka, umožňující programovanou interaktivní činnost  (r.2018). 
EDU 3.jpg
Návrhy pomůcek a procvičování jejich užití při práci s dětmi měly za cíl dosáhnout rozvoje jejich sluchu pro výšku tónů, přejít pomyslný most

od prostého slyšení.........................k rozlišování tónů.
od slyšení ke vnímání.png
Po mnoha letech práce s dětmi jsem začal pochybovat o tom, že metoda následných tělesných reakcí na vnější zrakové podněty, připojené k sluchovým podnětům, je ta nejrychlejší nebo nejvhodnější cesta k  vytvoření sluchových počitků výšky. Připadalo mi, že vizualizace tónů pomocí nejrůznějších pomůcek nemá očekávanou odezvu.
Logickým vysvětlením by mohlo být zjištění, že při vizualizaci se přednostně posilují zrakově-motorické nervové spoje. Podobný jev můžeme pozorovat u některých mladých klavíristů. Třebaže jejich hra
v nás vyvolává uspokojení, pokud nemají k dispozici noty, bývají sluchově bezradní. Při vyťukávání melodie známé písničky je snadno předčí dítě bez zkušenosti s nástrojovou hrou, ale s jakousi přirozenou sluchovou orientací.
Proto jsme začali více sledovat jinou cestu získávání sluchových počitků výšky, při které zrakové vjemy ustupují do pozadí. 
Zaměřili jsme se na procvičování sluchově-motorických reakcí, jak bude dále rozvedeno. 
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one